Po třech letech odcizení, které začalo hádkou o plánech do budoucna, se osmnáctiletý Lucas nečekaně vrátil k domu své matky Denise. Na verandě zanechal své novorozené dcery, dvojčátka Abby a Laylu, uložené v dětské nosičce a zabalené do teplého oblečení. Spolu s nimi tam nechal i svůj známý tmavě zelený zimní kabát, na kterém byl u kapsy charakteristický šev. Krátce nato dorazila na pozemek Hannah, matka dvojčat, a vysvětlila, že se rodina nedávno přestěhovala do nedalekého bytu.
Denise Lucasovi zavolala a jejich telefonát vedl k osobnímu setkání v domě, během něhož Lucas přiznal, že byl tak dlouho pryč. Denise a její sestra se zpočátku věnovaly i následkům oznámení o jeho zmizení, ale Lucas se postupně začal snažit situaci napravit. Přijímal další pracovní směny, aby dokázal pokrýt výdaje spojené s péčí o dvojčata, a zároveň si s matkou vytvořil pravidelný každodenní kontakt.
O několik měsíců později přijeli Lucas, Hannah a dvojčátka do domu na rodinné fotografování. Než odešli, Lucas se zastavil ve vstupní hale a během rozhovoru s Denise se dotkl opraveného švu u kapsy svého starého zeleného kabátu. Poté se s matkou rozloučil.
Po návštěvě se Lucas vrátil s Hannah a dětmi do jejich bytu a pokračoval ve svém obvyklém večerním telefonování. Díky těmto hovorům zajišťoval, aby kontakt s matkou zůstal pravidelný a spolehlivý.
Denise jednoho večera přijala Lucasův telefonát, zaposlouchala se do zvuků v pozadí, kde slyšela svou vnučku Laylu, a potvrdila, že jejich každodenní spojení bude pokračovat.